90 let Černovické dechovky (sepsal Jaroslav Řeháček)

Tento článek si nedělá nárok na badatelské dílo o historii Černovické dechovky. Autor se držel informací z kroniky dechovky, eventuelně z článků pana Jiřího Turka a pana Františka Vostarka st. i pamětníků černovické kapely (p. Jiří Filip z Kamenice n. Lipou a p. Václav Liška z Černovic).

Pohledy do historie Černovické dechovky

Na Černovicku, jako i jinde u nás, bylo kdysi muzikantů habaděj. Ti se různě podle svých možností formovali v různých malých kapelách. Na venkově, jako i ve městech byl tehdy hlad po kulturním vyžití (zábavy a bály, ochotnická divadelní představení, různé lidové oslavy a zvyky během roku atd.). A proto muzikanti, vedle svého uměleckého vyžití - hráli i sobě pro radost, to své hraní měli i jako nezanedbatelný finanční příjem pro své rodiny. Tak tomu bylo i u nás na Černovicku.

V Dobešově soukromý zemědělec, muzikant a lidový učitel hudby, pan Ferdinand Krejčí, zv. Ferda (1910 – 1988) vytvořil pro větší společenské akce v černovickém okolí z muzikantů menších okolních kapel jednu velkou, a tak údajně kolem r. 1933 vznikla Černovická dechovka. Pan Krejčí byl jejím dlouholetým kapelníkem (až do 70. let 20. stol.) a na trumpetu v ní hrál až do své smrti.

Po II. světově válce se do Černovic přistěhoval pan Antonín Lippert (1919 – 2014). Působil tady jako učitel ve zdejší základní škole. Byl všestranným muzikantem a vyučil mnoho mladých i starších muzikantů, ze kterých vytvořil při černovické Osvětové besedě další dechovku, kde hrál především na křídlovku. Lippert mimo to sestavil i svou taneční, dokonce i dudáckou kapelu. Mimo jiné skládal a vydával, nejen pro naši dechovku své nové skladby (pochod Naše kapela, polka Muziko, muziko, Černovická polka, polka Zpívej s námi nebo Pár úsměvů, Biglenská polka a další) a pro dechovky aranžoval jiná i modernější hudební díla. V roce 1970 se přestěhoval do Kamenice nad Lipou, kde se věnoval dechovce kamenické, byl sbormistrem pěveckého sboru Lípa. S naší dechovkou spolupracoval až do své smrti.

Od roku 1970 do 1992 se ujal vedení Černovické dechovky (tehdy se nějakou dobu také jmenovala Staročeská dechovka, díky spolupráci s místní baráčnickou obcí) dlouholetý křídlovák, pan František Sviták (1919 – 1992), byl účetním ve výkupu (ZZN). Někdy v té době se obě dechovky (p. Krejčího a p. Lipperta) postupně sloučily.

Od roku 1992 do roku 2005 pevně v rukou řídil Černovickou dechovku baskřídlovák, pan Jiří Kukačka (1930 – 2009), věhlasný vedoucí černovického železářství Jednoty. Za jeho organizačního i uměleckého vedení se pozvedla po všech stránkách úroveň naší kapely. Důkazem toho byla naše úspěšná účast na různých prestižních festivalech a jiných akcích.

Pak převzal Černovickou dechovku dlouholetý tubista, pan Josef Záhora (1942 – 2017), zemědělec ze Křeče - osada Zoubek. Jeho zásluhou bylo mj. to, že nás 2 x dokopal až do nahrávacího studia, kde jsme v r. 2013 natočili naše první CD Naše kapela a na podzim téhož nás náš Pepa opět dokopal až do nahrávacího studia TV Šlágr, a tak vzniklo pod názvem Naše kapela naše první DVD. V roce 2017 díky němu a Petrovi Dětskému se podařilo nahrát i další naše CD Vůně domova. V tomto období byl uměleckým vedoucím pan Miroslav Valek (nar. 1949)

Po nečekaném úmrtí pana Záhory, v prosinci 2017, byl kapelníkem zvolen trumpetista, pan Jaroslav Řeháček (nar. 1959), bývalý učitel černovické ZŠ a člen černovického ZD, který Černovickou dechovku vede až dodnes. O uměleckou úroveň se stará pan Petr Dětský (nar. 1979).

Pod vedením výše uvedených kapelníků naše Černovická dechovka několikrát udělala tzv. díru do světa a reprezentovala tak náš kraj a naše město Černovice.

V kronice Černovické dechovky (začal ji sepisovat p. Kukačka) se mj. dočteme, že v letech 1952 a 53 mladá Lippertova dechovka se dostala do krajského kola soutěže dechovek v Jihlavě a postoupila až do Prahy. Tehdy v černovické sokolovně naši dechovku nahrával i jihlavský Čs. rozhlas.

Pod vedením pp. Kukačky a Lipperta ve spolupráci s městem Černovice byla naše dechovka spolu s dalšími spolky v r. 1992 vyslána na úvodní družební zájezd do švýcarského Biglenu. Bylo co obdivovat. V dalších letech se naše dechovka zúčastnila zájezdů ještě šestkrát (r. 1996, 2000, 2002, 2005, 2008, 2018) a vždy se koncertovalo na různých místech spolu s místní kapelou. Na oplátku Švýcaři zase jezdili na zájezdy k nám. A samozřejmě i se svou kapelou.

V roce 1999 si nás filmaři ČT vybrali a na dobešovské železn. zastávce se s naší dechovkou natáčel videoklip pro píseň Starý muž od Jaromíra Nohavici. Naši muzikanti si to prý užili, bylo jim zima.

Černovická dechovka se úspěšně porovnala s ostatními kapelami v letech 1996 až 1999 na festivalech Vejvodova Zbraslav, nebo v r. 1996 v Českých Budějovicích v doprovodném programu výstavy Země Živitelka. V roce 1995 a 1998 se účastnila postupové soutěže Polka-Fest, kde se probojovala až do Hořovic a pak se s námi dvakrát nahrávalo v plzeňském Českém rozhlase.

Díky naší zpěvačce a uvaděčce pí Jarmile Cechnerové, místostarostce v městské části Praha 2, byla Černovická dechovka a dívčí folková černovická skupina Pomněnky pozvána v r. 1999 na oslavy 150.výročí povýšení Královských Vinohrad na město. Koncertovali jsme tam např. vedle kapely Šlapeto. Na vinohradském náměstí u chrámu sv. Ludmily jsme také šestkrát hráli v adventním čase naše vánoční koledy (r. 2005 až 2010).

Zúčastňovali jsme se i různých dalších festivalů v okolí. Byla to Kubešova Soběslav (r. 2004, 2006, 2014 a 2022), Hasičský festival dechových hudeb v Pelhřimově (r. 2005, 2007 až 2009, 2012 až 2015, r. 2021 a 2022), festival Mladé dechovky ve Zruči nad Sázavou (od r. 2009 až do r. 2019 a vloni), festival dechových hudeb v Bechyni (r. 2015, 2017, 2018 a 2021), festival v Dolní Cerekvi (r. 2017), v Lomnici nad Lužnicí (r. 2018) a v Plané nad Lužnicí (r. 2010 a 2020). Od r. 1999 se každoročně zúčastňujeme letních promenádních koncertů kapel našeho okresu v neděli dopoledne v Pelhřimově na Masarykově náměstí.

Muzikanti Černovické dechovky pořádali na sokolovně od r. 2007 až do r. 2015 Muzikantské plesy. Vždy hrála naše dechovka a nějaké kapely přizvané z okolí, často i naše Přespolanka Miloše Vyhnálka.

Od roku 2013 se dostává Černovická dechovka do podvědomí mno-ha milovníků dechové hudby v Česku díky našim dvěma CD. Naše písničky dělají radost různým oslavencům v pořadu Písničky pro radost Českého rozhlasu České Budějovice (106,4 KHz), ev. Vysočina. Od roku 2013 nás milovníci dechovky mohou vídat a slyšet na TV Šlágr.

V roce 2018 město Černovice zorganizovalo zájezd na Slovensko do družební obce Bošáca a tam jsme při jejich víkendové multižánrové tradiční slavnosti (podobné našemu Černovicko se baví) mj. i dvakrát koncertovali. Na oplátku Slováci z Bošáce přijeli v r. 2019 k nám a uspořádali jsme v našem kině spolu čern. ženami ČSŽ tématický dvojkoncert, který měl u našeho publika velký úspěch. Na Slovensko naše dechovka jezdila i dříve (od r. 1977), ale to bylo do tehdejší družební obce Oravská Lesná v okrese Dolný Kubín.

Vloni se naši muzikanti (Miloš Vyhnálek, Petr Dětský, Pavel Záho-ra, Jirka Filip a vypomohl Jiří Musil) podíleli na natáčení filmové minisérie Král Šumavy. Naši hoši tam hráli na vesnické tancovačce skladby Ku Praze uháněl vlak, Na Šumavě je dolina a polku Ty musíš má milá.

Kapelu netvoří jen kapelníci, i když na její úroveň a činnost mají velký podíl. Kapelu tvoří hlavně muzikanti a zpěváci/čky. Muzikanti Černovické dechovky, až na výjimky, byli/jsou obyčejní lidé, různých obyčejných povolání. Dosud jsme neměli ve svých řadách téměř nikoho, kdo by vystudoval konzervatoř a zabýval se hudbou profesionálně, jako různé jiné vyhlášené kapely. Někdo z nás získával základní hudební vzdělání v tehdejších LŠU či nyní v ZUŠ, mnozí dříve byli tzv. samouky. Několik našich muzikantů získalo hlubší hudební vzdělání ve vojenských hudbách. Někdo se muzice, nejen dechovce, ve svém životě věnoval více, jiný jen okrajově, podle toho, jak mu to dovoloval čas či práce/zaměstnání nebo dojíždění. Jak vám představit muzikanty, kteří se 90 let podíleli na úspěších Černovické dechovky? K tomu by mohl posloužit náš dlouhý seznam muzikantů seřazený dle roku narození, ale ten vám nabídneme až za 10 let ve sborníku k 100.výročí Černovické dechovky, pokud bude naše kapela ještě hrát. Zatím se, prosím, spokojte jen s popisky u fotografií.

Černovická dechovka, jako celek, se vždy snažila na rozmanitých akcích zahrát co nejlépe, aby byli posluchači/tanečníci a také pořadatelé spokojeni. Proto bylo a je třeba se pravidelně/nepravidelně scházet po večerech na tzv. zkoušky. V historii naší kapely se zkoušelo na různých místech s větší či menší podporou města. Asi od r. 1953 se vznikem Osvětové besedy měli muzikanti zkušebnu u kostela. Po vyhoření čern. radnice (květen 1984) dočasně tyto prostory obsadil čern. MNV. Co si pamatuju, tak se pak provizorně zkoušelo i v hasičárně, po uvolnění policejní služebny pak byla muzikantská zkušebna opět téměř 30 let u kostela. Nyní je provizorní zkušebna ve staré školce, odkud se Černovická dechovka už pomalu stěhuje do své nové zkušebny na sokolovně.